Nemocenské pojištění a pojistné – náhrada mzdy, platu nebo odměny při dočasné pracovní neschopnosti
Ing. Květoslava Cimlerová, Mgr. Šárka Chotěborská
NahoruPojem
V nemocenském pojištění došlo k velké systémové změně od roku 2009, kdy oblast nemocenského pojištění byla komplexně upravena zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále také "ZNP"). Zaměstnavatelé jsou od tohoto roku povinni poskytovat zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným, náhradu mzdy (platu nebo odměny), a to za období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti za podmínek a ve výši stanovenými v § 192 až 194 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále také "ZP").
V letech 2011 až 2013 se zákonem č. 347/2010 Sb., kterým se změnily některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, prodloužila ze 14 na 21 kalendářních dnů doba, kdy zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, příslušela náhrada mzdy. Změnil se i zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, kdy byla zaměstnavatelům snížena sazba pojistného na nemocenské pojištění o 1 % bez časového omezení.
Pojistné na sociální zabezpečení je upraveno zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále také "ZPSZ"). Od 1. 1. 2015 do 30. 6. 2019 činila souhrnná sazba pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti u zaměstnavatele výhradně 25 % z vyměřovacího základu, z toho 2,3 % činilo pojistné na nemocenské pojištění, 21,5 % pojistné na důchodové pojištění a 1,2 % příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Od tohoto data byla zrušena možnost využití zvýšené sazby pro zaměstnavatele s počtem zaměstnanců menším než 26 (v minulosti zaměstnavatel s počtem zaměstnanců menším než 26 si mohl dobrovolně platit pojistné na sociální zabezpečení ve výši 26 % namísto 25 %, aby si následně mohl odečíst polovinu ze zúčtované a vyplacené náhrady mzdy za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti svých zaměstnanců).
S účinností od 1. 2. 2023 může zaměstnavatel za stanovený okruh zaměstnanců a při splnění zákonem stanovených podmínek uplatnit slevu na pojistném za kalendářní měsíc ve výši 5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, na které je sleva uplatňována. Vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání (zkrácených úvazků), zahrnuje se za tohoto zaměstnance do úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců jen vyměřovací základ z toho zaměstnání, z něhož zaměstnavatel uplatňuje slevu.
Dále došlo ke stanovení odlišných sazeb pojistného pro zaměstnavatele u zaměstnanců, kteří vykonávají práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku. Od roku 2025 byl tento okruh rozšířen o další rizikové profese.
Od 1. 1. 2025 jsou sazby pojistného u zaměstnavatelů stanoveny následovně:
-
24,8 % z vyměřovacího základu, který odpovídá úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, kteří nevykonávají činnost v rizikovém zaměstnání nebo činnost zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti;
-
28,8 % z vyměřovacího základu, který odpovídá úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, kteří vykonávají činnost zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 25,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti (dochází k postupnému navyšování sazby, které bude završeno rokem 2026, od kterého bude činit 29,8 %);
-
26,8 % z vyměřovacího základu, který odpovídá úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, kteří vykonávají činnost v rizikovém zaměstnání, z toho z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 23,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti (dochází k postupnému navyšování – v roce 2026 bude sazba činit 27,8 %, v roce 2027 pak 28,8 % a počínaje rokem 2028 bude činit 29,8 %).
U zaměstnanců činí sazba 7,1 % z vyměřovacího základu, z toho 0,6 % na nemocenské pojištění a 6,5 % na důchodové pojištění. U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) činí sazba 29,2 % z vyměřovacího základu, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, 2,7 % z vyměřovacího základu, jde-li o OSVČ účastnou nemocenského pojištění. U osob dobrovolně účastných důchodového pojištění činí sazba 28 % a u zahraničních zaměstnanců, kteří se dobrovolně přihlásí k účasti na nemocenském pojištění, činí sazba 2,7 % z vyměřovacího základu.
Od 1. 1. 2025 se namísto trvalého navyšování starobního důchodu za další výdělečnou činnost při pobírání tohoto důchodu zavádí sleva na pojistném pro zaměstnance, poživatele starobního důchodu. Výše slevy na pojistném zaměstnance za kalendářní měsíc činí 6,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance.
Tabulka 1 – Náhrady v době nemoci poskytované zaměstnavatelem
Náhrada mzdy v období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náleží zaměstnancům, pokud ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnanec splňuje podmínky nároku na nemocenské podle zákona o nemocenském pojištění. To znamená, že na náhradu mzdy má nárok zaměstnanec v pracovním poměru nebo zaměstnanec činný na základě dohody o pracovní činnosti a od 1. 1. 2012 i zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce, pokud splní podmínky pro nárok na nemocenské.
Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci náhradu mzdy za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny (resp. dle rozvržených směn). Do 30. 6. 2019 nenáležela náhrada mzdy za první 3 pracovní dny (nejvýše však za 24 hodin, které měl zaměstnanec odpracovat), jednalo se o tzv. karenční dobu. Ke zrušení této karenční doby došlo zákonem č. 32/2019 Sb. s účinnosti od 1. 7. 2019. Od tohoto data je zaměstnanci poskytována zaměstnavatelem náhrada mzdy i za první 3 dny dočasné pracovní neschopnosti, resp. prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn, a to ve výši 60 % průměrného redukovaného hodinového výdělku. Náhrada mzdy v době karantény přísluší zaměstnanci stejně jako do 30. 6. 2019 od prvního dne nařízení karantény. Pokud je zaměstnanci přiznána náhrada mzdy z výše uvedených důvodů, nemůže dostat náhradu mzdy z jiného důvodu.
V souvislosti se zrušením karenční doby došlo od 1. 7. 2019 i ke snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění z 2,3 % na 2, 1 %. Souhrnná sazba pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti u zaměstnavatele činí 24,8 % z vyměřovacího základu, z toho 2,1 % činí pojistné na nemocenské pojištění, 21,5 % pojistné na důchodové pojištění a 1,2 % příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Od 1. 1. 2024 se znovu zavádí pro zaměstnance úhrada pojistného na nemocenské pojištění. Sazba pojistného pro zaměstnance činí 0,6 %.
Podmínky pro stanovení náhrady mzdy z důvodu dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc nebo nařízené karantény jsou obdobné, jako jsou podmínky pro výplatu nemocenského, které může zaměstnanec nárokovat až od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Ošetřující lékař musí rozhodnout o neschopnosti zaměstnance vykonávat zaměstnání a vystavit rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Od 1. 1. 2009 poskytuje OSSZ (od 1. 1. 2024 nazvaná Územní správa sociálního zabezpečení se zkratkou ÚSSZ) dávky nemocenského pojištění všem pojištěným zaměstnancům. Náhradu mzdy za první dny dočasné pracovní neschopnosti poskytuje zaměstnavatel.
Na základě zákona č. 259/2017 Sb. a zákona č. 164/2019 Sb., jimiž byl novelizován zákon o nemocenském pojištění, se zavádí pro ošetřující lékaře povinně systém elektronického rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti, tzv. eNeschopenka. Tento systém byl tehdy zaveden jen pro dočasnou pracovní neschopnost a nemocenské, od r. 2023 se však týká i potvrzení o nařízení karantény. Do zákona o nemocenském pojištění byla zavedena právní úprava týkající se povinnosti orgánů ochrany veřejného zdraví (hygienickým stanicím) a lékařům zasílat ÚSSZ potvrzení o nařízení karantény v elektronické podobě.
Od roku 2025 dochází k úplné elektronizace při uplatňování nároku u peněžité pomoci v mateřství, ošetřovného, otcovské a dlouhodobého ošetřovného. U těchto dávek nemocenského pojištění platí od 1. 1. 2025 následující postup. Veškerá komunikace mezi ošetřujícím lékařem, ČSSZ, pojištěncem (případně doprovázející osobou) a zaměstnavatelem, probíhá elektronicky. Většinou příslušný ošetřující lékař vystaví tiskopis (např. rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování, potvrzení o očekávaném dni porodu), který elektronicky odešle ČSSZ/ÚSSZ spolu s číslem telefonu pojištěnce nebo e-mailovou adresou pro zaslání identifikátoru k dávce formou SMS či e-mailu. ČSSZ/ÚSSZ zašle pojištěnci identifikátor k sociální události (např. ošetřovnému) formou SMS či e-mailu (dle sdělených kontaktních údajů), příp. lékař předá rozhodnutí pojištěnci v listinné podobě; potvrzení bude také pro pojištěnce dostupné na ePortálu ČSSZ/ÚSSZ. Identifikátor sociální události předá zaměstnanec prokazatelným způsobem svému zaměstnavateli, který elektronicky odešle veškeré podklady pro výplatu dávky ČSSZ/ÚSSZ. OSVČ podává žádost o dávku přímo na příslušnou ÚSSZ.
Ošetřující lékař je povinen vydávat a odesílat ÚSSZ rozhodnutí o vzniku, ukončení dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance a potvrzovat její trvání pouze elektronickou formou (papírový tiskopis může použít zcela výjimečně v případě nějakého technického výpadku). Obdobně vystavuje elektronicky rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče) a rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče a jejich trvání rovněž potvrzuje elektronicky. Pojištěnci nebo doprovázející osobě ošetřující lékař vytiskne a předá průkaz práce neschopného, případně doklad o potřebě ošetřování jen pokud mu pojištěnec či ošetřující osoba nesdělí telefonní číslo nebo mailovou adresu, na kterou je odeslán identifikátor sociální události. Pomocí identifikátoru lze na ePortálu ČSSZ zjistit (případně vytisknout) podrobnosti o dočasné pracovní neschopnost nebo jiné sociální události.
Zaměstnavatel má k dispozici služby ČSSZ pro ověření či stažení údajů (včetně služby automatizovaného stahování do mzdového či personálního softwaru) o dočasných pracovních neschopnostech svých zaměstnanců a na vyžádání mu jsou o nich z ČSSZ odesílány i notifikace. Notifikace o vzniku, trvání a ukončení dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance jsou zasílány do určených datových schránek nebo na určené e-mailové adresy, které zaměstnavatel uvede ve své žádosti. Notifikace zasílané do datové schránky obsahují údaje o zaměstnanci a jeho dočasné pracovní neschopnosti ve formě PDF souboru i XML souboru (pro automatizované zpracování). Notifikace zasílané do e-mailové schránky však mohou obsahovat pouze obecné upozornění, že prostřednictvím služeb ČSSZ jsou pro zaměstnavatele dostupné nové informace o pracovní neschopnosti zaměstnance.
V případě, že dočasná pracovní neschopnost trvá déle než 14 kalendářních dnů, je zaměstnavatel povinen od 1. 1. 2020 zaslat příslušné ÚSSZ rovněž pouze elektronicky údaje potřebné pro výpočet nemocenského Od 1. 1. 2025 se jedná se o tzv. Oznámení zaměstnavatele o žádosti zaměstnance o dávku a používá se i pro další dávky. Do tohoto tiskopisu zaměstnavatel nově uvádí informaci o tom, kam je zaměstnanci vyplácena mzda nebo plat (stejným způsobem se zpravidla bude zaměstnanci vyplácet nemocenská…
