4.7.8 Nárok na odpočet DPH v krácené výši
Ing. Zdeněk Kuneš, Ing. Lydie Musilová
Zkracování nároku na odpočet daně
Neziskové subjekty se velmi často dostávají do situace, kdy jsou povinny zkracovat nárok na odpočet daně na vstupu s ohledem na to, že kromě plnění, u nichž mají plný nárok na odpočet daně, uskutečňují i plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, u nichž nárok na odpočet nemají, proto si tuto problematiku rozebereme podrobněji. Pravidla pro zkracování nároku na odpočet daně jsou upravena v § 76 ZDPH, který byl novelizací zákona k 1. 4. 2019 upraven pouze v odst. 6 ve vztahu k vyměření daně správcem daně v souvislosti se změnou vypořádacího koeficientu a nastavení zálohového koeficientu v dalším roce. Novela zasáhla rovněž do § 76 odst. 4 písm. c) ZDPH, kde je z výpočtu koeficientu vyloučeno dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku s výjimkou případu, kdy se jedná o nedílnou součást obvyklé ekonomické činnosti plátce. Pokud tedy půjde o dodání dlouhodobého majetku, které splní podmínku obvyklé ekonomické činnosti, nebude dodání tohoto majetku vyloučeno z výpočtu koeficientu v ř. 51.
Neziskových subjektů s výjimkou územně samosprávných celků by se tato změna neměla v zásadě dotknout, je velmi nepravděpodobné, že by se v rámci své činnosti aktivně zabývaly prodejem dlouhodobého majetku. Pokud dojde k nahodilému prodeji např. vyřazeného nepotřebného dlouhodobého majetku, tento bude i nadále vylučován v ř. 51.
Posouzení obvyklé ekonomické činnosti plátce však může v praxi činit potíže u územních samosprávných celku (obcí a krajů). Je proto nutné věnovat pozornost informacím k této problematice zveřejněným na webových stránkách Svazu měst a obcí, a zejména odpovědi MF ČR z 10. 4. 2019 na dotazy SMO. V dotazu bylo uvedeno 12 modelových případů, které se v praxi ÚSC často vyskytují. Stanovisko MF ČR může poskytnout odpověď na otázky související s prodejem konkrétní nemovité věci ÚSC, a to zda předmětný prodej ovlivní nebo neovlivní výpočet krátícího koeficientu a zda v návaznosti na to bude uváděn v ř. 51 či nikoliv.
Neziskové subjekty jsou povinny zkracovat nárok na odpočet daně na vstupu u přijatých zdanitelných plnění, která použijí k uskutečnění plnění, u nichž jim vzniká plný nekrácený nárok na odpočet daně na vstupu (§ 72 odst. 1 ZDPH – I. skupina), a současně k uskutečnění plnění od daně osvobozených bez nároku na odpočet daně, u kterých musejí respektovat zákaz odpočtu – II. skupina). Přijatá zdanitelná plnění, u kterých s ohledem na účel jejich použití jsou neziskové subjekty povinny nárok na odpočet daně zkracovat, patří do III. skupiny. Plátce, který je povinen nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění zkracovat, používá pro účely krácení nároku na odpočet daně ve všech zdaňovacích obdobích roku stejný krátící koeficient. Tento zálohový koeficient, který se pro účely krácení nároku na odpočet daně používá, odpovídá hodnotě vypořádacího koeficientu vypočteného z údajů za předchozí kalendářní rok. V daňovém přiznání za poslední zdaňovací období příslušného kalendářního roku se vypočte koeficient ze všech hodnot uskutečněných plnění realizovaných v daném kalendářním roce a provede tzv. roční vypořádání nároku na odpočet daně u krácených plnění (§ 76 odst. 7 ZDPH). Takto vypočtený koeficient použije plátce pro účely krácení nároku na odpočet daně v následujícím roce.
Při změně hodnoty koeficientu za předcházející kalendářní rok na základě vyměření daně (správcem daně) za poslední zdaňovací období je plátce povinen použít novou hodnotu tohoto koeficientu pro výpočet nároku daně v krácené výši v aktuálním kalendářním roce od zdaňovacího období následujícího, v němž platební výměr, kterým se vyměřuje daň za poslední zdaňovací období předchozího roku, nabyl právní moci.
Jedná se o případy, kdy není za předchozí kalendářní rok vyměřená daň za některé zdaňovací období, a nejsou proto potřebné údaje pro vyměření ani za poslední zdaňovací období daného roku. Než dojde k vyměření daně, použije plátce pro zálohový koeficient v dalším roce údaje ze svých daňových tvrzení. Pokud po vyměření daně nastane změna vypořádacího koeficientu, změní se v následujícím roce rovněž zálohový koeficient, a to od okamžiku nabytí právní moci platebního výměru doručeného plátci.
Upozornění
Tento postup se nepoužije v případě podání dodatečného přiznání ze strany plátce.
Koeficient vykazuje hodnotu 0 až 94 %, pokud činí 95 % a výše, považuje se za roven 100 %.
Praktický postup
Postup při zkracování nároku na odpočet daně v jednotlivých zdaňovacích obdobích daného kalendářního roku je následující:
- Přiřazení přijatých zdanitelných plnění podle účelu jejich použití do III. skupiny.
- Uvedení takto vyčleněných přijatých zdanitelných plnění v daňovém přiznání v části IV. ve sloupci označeném „Krácený odpočet”. Daň na vstupu deklarovanou na příslušných daňových dokladech uvede plátce podle charakteru přijatého zdanitelného plnění v některém z řádků 40 až 44 daňového přiznání k DPH.
- Uvedení celkové hodnoty nezkráceného nároku na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění podléhajících krácení v ř. 46 daňového přiznání k DPH. Řádek 46 je řádkem součtovým.
- Provedení zkrácení nároku na odpočet daně způsobem stanoveným v § 76 ZDPH.
- Uvedení nároku na odpočet daně ve…
