Nález 131/2003 SbNU, sv.31, K reálné vykonatelnosti soudních rozhodnutí
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 31, nález č. 131
IV. ÚS 525/02
K reálné vykonatelnosti soudních rozhodnutí
Každému navrhovateli vzniká v řízení před orgánem veřejné moci legitimní očekávání, že bude-li postupovat v souladu se zákonem a konkrétními pokyny tohoto orgánu, povede to v případě úspěchu ve sporu k vydání reálně vykonatelného rozhodnutí.
Soudy právního státu chránícího individuální lidská práva a svobody jsou ústavně zavázány promýšlet důsledky svých rozhodnutí, zohledňovat svůj předchozí postup, dbát na vynutitelnost vydávaných rozhodnutí a neposuzovat věc jenom z hlediska izolovaného výkladu jednoho ustanovení. Důvěra v soudní rozhodování a reálná vynutitelnost práva totiž patří mezi základní mimoprávní atributy právního státu.
Nález
Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 11. listopadu 2003 sp. zn. IV. ÚS 525/02 ve věci ústavní stížnosti Ing. J. J. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze 30. 4. 2002 sp. zn. 9 Co 1040/2001, kterým bylo zrušeno opravné usnesení Okresního soudu v Přerově týkající se rozsudku tohoto soudu o uložení povinnosti uzavřít dohodu o vydání nemovitostí.
Výrok
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 4. 2002 sp. zn. 9 Co 1040/2001 se ruší pro rozpor s čl. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod ve spojení s čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Odůvodnění
I.
Ústavní stížností ze dne 31. 7. 2002 se stěžovatelka domáhala zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 4. 2002 sp. zn. 9 Co 1040/2001, kterým bylo zrušeno opravné usnesení Okresního soudu v Přerově vydané podle § 164 občanského soudního řádu [zákon č. 99/1963 Sb., v tehdy účinném znění, (dále též „o. s. ř.“)], a tvrdila, že jeho vydáním Krajský soud v Ostravě porušil její ústavně zaručená práva, a to právo vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a právo na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 36 odst. 1 Listiny. Ústavní stížnost byla posouzena jako včasná [§ 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“)] a protože byla i z hlediska dalších formálních podmínek ve shodě se zákonem (§ 34, § 35, § 72 odst. 1 a § 75 zákona), mohl Ústavní soud přikročit k posouzení stížnosti z hlediska její opodstatněnosti, aby zjistil, zda jsou dány předpoklady pro její meritorní projednání (§ 42 zákona). Opodstatněností ústavní stížnosti se přitom v řízení před Ústavním soudem rozumí, že rozhodnutí, které je stížností napadeno, je způsobilé porušit základní práva a svobody stěžovatelů.
II. a)
Napadeným rozhodnutím (9 Co 1040/2001) Krajský soud v Ostravě k odvolání protistrany zrušil opravné usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne 19. 4. 2001 (7 C 281/91-366) vydané na základě návrhu stěžovatelky, který podala proto, že pravomocný a vykonatelný rozsudek okresního soudu (vydaný ve věci sporu o uložení povinnosti uzavřít dohodu o vydání nemovitosti) odmítl Katastrální úřad zapsat do katastru nemovitostí pro neshodu…
