dnes je 26.12.2024

Input:

č. 4485/2023 Sb. NSS, Služební poměr: souběh nároku na odbytné a odchodné

č. 4485/2023 Sb. NSS
Služební poměr: souběh nároku na odbytné a odchodné
k § 72 odst. 2 a § 115 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě
Souběh nároku na odbytné podle § 72 odst. 2 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, a nároku na odchodné podle § 115 odst. 1 téhož zákona je možný, neboť jde o dva samostatné, jiný účel naplňující nároky, jejichž kumulaci zákonodárce v citovaném zákoně nevyloučil.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2022, čj. 15 Ad 7/2020-34)
Věc: D. U. proti náměstku ministra vnitra pro státní službu o odchodné.

Žalobce dne 5. 11. 2013 utrpěl na služební cestě v důsledku dopravní nehody pracovní úraz. Od 18. 7. 2016 byl, již jako státní zaměstnanec ve služebním poměru, vzhledem k nemožnosti jeho převedení na jiné služební místo podle § 61 odst. 2 písm. a) zákona o státní službě z důvodu dlouhodobého pozbytí způsobilosti vykonávat dosavadní službu, zařazen podle § 62 odst. 1 téhož zákona mimo výkon služby z organizačních důvodů, a to rozhodnutím státního tajemníka v Ministerstvu životního prostředí (dále jen „služební orgán“) ze dne 15. 7. 2016. Dne 19. 1. 2017 vydal služební orgán rozhodnutí, kterým podle § 72 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 72 odst. 4 zákona o státní službě rozhodl o skončení služebního poměru žalobce a o vyplacení odbytného podle § 72 odst. 2 téhož zákona ve výši dvanáctinásobku měsíčního platu.
Podáním ze dne 9. 2. 2017 označeným jako „žádost o přiznání odchodného dle § 115 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě“, žalobce požádal o vyplacení odchodného, neboť ke skončení jeho služebního poměru došlo v důsledku dlouhodobého pozbytí způsobilosti vykonávat službu na základě služebního úrazu, přičemž právo na odchodné žalobci vzniklo vedle nároku na odbytné. Zástupce služebního orgánu následně přípisem žalobci sdělil, že setrvává na svém původním stanovisku, podle něhož předmětná událost vznikla za účinnosti zákoníku práce, který nárok na odchodné nestanovil, a tudíž nelze tento nárok retroaktivně stanovit za současné právní úpravy dle zákona o státní službě.
S ohledem na stanovisko náměstka ministra vnitra pro státní službu ze dne 26. 9. 2017, že žalobce má právo na přiznání odchodného resp. na doplacení částky ve výši rozdílu mezi výší odchodného a výší přiznaného odbytného, setrval služební orgán na původním zamítnutí žádosti o odchodné, jelikož nevznikl rozdíl mezi výší již vyplaceného odbytného a požadovaným odchodným. O tom žalobce informoval dopisem. Následně rozhodnutím ze dne 19. 12. 2019 žádost zamítl. Odvolání žalobce zamítl žalovaný rozhodnutím ze dne 23. 3. 2020.
Žalobce rozhodnutí žalovaného napadl žalobou podanou u Městského soudu v Praze. Vyjádřil v ní přesvědčení, že souběh odchodného podle § 115 zákona o státní službě a odbytného podle § 72 odst. 2 téhož zákona je možný. V této souvislosti odkázal na komentované znění zákona o státní službě autorů Mgr. Hany Erbenové a Mgr. Petra Tarandy uveřejněné v Poradci č. 2016/6. Dále uvedl, že nárok na výplatu odbytného, jež mu bylo přiznáno, dovozuje ze znění § 72 odst. 2 zákona o státní službě, podle něhož rozhodne-li služební orgán podle § 72 odst. 1 písm. d) o skončení služebního poměru
Nahrávám...
Nahrávám...