č. 3956/2020 Sb. NSS, Rozpočtová pravidla: odpovědnost Regionální rady soudržnosti za porušení rozpočtové kázně
č. 3956/2020 Sb. NSS
Rozpočtová pravidla: odpovědnost Regionální rady soudržnosti za porušení rozpočtové kázně
k zákonu č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění účinném do 24. 11. 2015
k zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění účinném do 20. 12. 2015 (v textu jen „zákon o rozpočtových pravidlech“)
Odpovědnost Regionální rady regionu soudržnosti za porušení rozpočtové kázně v dotačním vztahu s Ministerstvem pro místní rozvoj, určeném k financování projektů regionálního operačního programu, nenastupuje bez dalšího jako důsledek neúspěchu rady uložit odvod za porušení rozpočtové kázně konečnému příjemci.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 9. 2019, čj. 7 Afs 198/2018-31)
Prejudikatura: č. 1781/2009 Sb. NSS, č. 2333/2011 Sb. NSS, č. 2713/2012 Sb. NSS, č. 3453/2016 Sb. NSS.
Věc: Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod proti Odvolacímu finančnímu ředitelství o odvod do státního rozpočtu za porušení rozpočtové kázně, o kasační stížnosti žalovaného.
Finanční úřad pro Královéhradecký kraj (dále jen „finanční úřad“) vydal dne 27. 5. 2015 platební výměr, kterým vyměřil žalobkyni odvod do státního rozpočtu za porušení rozpočtové kázně ve výši 793.704 Kč, a platební výměr, kterým vyměřil žalobkyni odvod do Národního fondu za porušení rozpočtové kázně ve výši 8.995.302 Kč.
Rozhodnutími ze dne 27. 6. 2016 žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil platební výměry finančního úřadu.
Žalobkyně podala proti rozhodnutím žalovaného žalobu ke Krajskému soudu v Hradci Králové, který rozsudkem ze dne 28. 2. 2018, čj. 31 Af 45/2016-178, napadená rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
V odůvodnění rozsudku krajský soud uvedl, že postupem žalobkyně nedošlo k takovému porušení podmínky stanovené v bodu 4 rozhodnutí Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 16. 1. 2009, č. 1/RS_SV_2009 (dále též „rozhodnutí o poskytnutí dotace“), jež by bylo možné kvalifikovat jako porušení rozpočtové kázně ze strany žalobkyně. Žalobkyně použila předmětné finanční prostředky k financování výdaje podle § 16c písm. a) zákona o podpoře regionálního rozvoje, tj. na program spolufinancovaný z rozpočtu Evropské unie. Pokud se následně ukázalo, že poskytla dotaci neoprávněnému příjemci, neboť při posuzování jeho žádosti vyšla z nepravdivého tvrzení žadatele, který prohlásil, že splňuje podmínku „malého a středního podniku“ (dále jen „MSP“), jednalo se o důvod k zahájení řízení o porušení rozpočtové kázně s tímto konečným příjemcem dotace, nikoliv s žalobkyní. Krajský soud konstatoval, že považuje za absurdní argumentaci, podle níž se žadatel stane příjemcem dotace až okamžikem podpisu smlouvy s poskytovatelem dotace, a tak nemůže porušit rozpočtovou kázeň tím, že uvede v žádosti o dotaci nepravdivé údaje. Za dodržení všech podmínek dotací jsou odpovědni zásadně příjemci podpor, nikoliv jejich poskytovatelé. Žadatelé o dotace obecně nejsou povinni přikládat k žádostem o poskytnutí dotace veškeré dokumenty, které by bezpochyby dokládaly splnění všech podmínek přijatelnosti příslušného…
